Vize nových zákonů

🏛️ Na čem stojí tvorba zákonů suverénního státu 

1) Ústavní základ – společenská dohoda

Každý suverénní stát stojí na ústava jako nejvyšší norma, která:

definuje hodnoty (svoboda, důstojnost, odpovědnost, rovnost), vymezuje moc (zákonodárnou, výkonnou, soudní),

chrání občana před státem i stát před chaosem, stanovuje proces tvorby zákonů.

Bez ústavy je stát jen administrativní konstrukce. S ústavou je to společenství s jasným směřováním.

2) Legitimita – kdo tvoří zákony a pro koho

Zákony mají legitimitu, pokud:

vznikají transparentně, jsou tvořeny zástupci, kteří mají mandát, jsou srozumitelné a předvídatelné, mají oporu v hodnotách společnosti.

3) Právní jistota – stabilita a předvídatelnost

Zákony musí být:

stabilní, ale ne zkostnatělé,

logicky provázané,

bez vnitřních rozporů,

vymahatelné.

📜 Jaké hlavní zákony tvoří základ suverénního státu 

1) Ústava

Nejvyšší zákon. 

2) Zákon o státním občanství

3) Trestní zákoník a trestní řád

4) Občanský zákoník

5) Zákon o soudní moci

6) Zákon o vládě a veřejné správě

7) Zákon o rozpočtu a daních

.8) Zákon o bezpečnosti státu

9) Zákon o ochraně základních práv

10) Zákon o volbách

11) Zákon o ochraně přírody a zdrojů (udržitelná suverenita) 

12)Zákon o digitálních právech 

13)  Zákon o transparentnosti a přístupu k informacím

14) Zákon o komunitní a participativní správě 

🗳️ Volební systém plné přímé demokracie – návrh 

1. Základní principy

Občané rozhodují přímo o zákonech, rozpočtu, mezinárodních smlouvách i personálním obsazení funkcí. Zástupci existují jen jako koordinátoři nebo technická podpora, nikoli jako zákonodárci.

2. Typy hlasování

• Referendum: Občané hlasují o návrzích zákonů, změnách ústavy, zásadních otázkách.
• Iniciativa: Občané mohou navrhnout zákon, pokud získají určité množství podpisů.
• Odvolání (recall): Možnost odvolat veřejného činitele před koncem mandátu.
• Participativní rozpočet: Občané rozhodují o rozdělení části veřejného rozpočtu.

3. Volby veřejných funkcí

Prezident, soudci, starostové, ministři

— všichni jsou voleni přímo občany.

Kandidovat může každý občan, který splní základní podmínky (věk, bezúhonnost).

Volby probíhají elektronicky i fyzicky , s důrazem na bezpečnost a dostupnost.

4. Digitální platforma demokracie - Online hlasovací systém s ověřením identity (např. občanský identifikátor).

Veřejná diskusní fóra pro každý návrh zákona. Transparentní výsledky a archiv všech hlasování.

5. Ochrana proti manipulaci
Limity pro počet iniciativ ročně, aby nedošlo k zahlcení systému.

6. Nezávislý kontrolní orgán - pro dohled nad hlasováním.

Občané mají mít přímý vliv na tvorbu zákonů — nejen prostřednictvím voleb, ale i během celého volebního období. Lidé mohou navrhovat zákony, vyjadřovat se k nim a v klíčových případech o nich přímo rozhodovat.

Co to znamená v praxi

Každý občan nebo skupina občanů může předložit návrh zákona, pokud získá určitou podporu (např. podpisy).

Parlament musí takový návrh projednat, nelze ho "odložit do šuplíku".

Občané mohou jednoduše online komentovat a připomínkovat návrhy zákonů před jejich schválením.

U velkých změn (např. ústava, zásadní ekonomické reformy) mají občané právo rozhodnout přímo.

Každý krok tvorby zákona je veřejně dohledatelný — kdo návrh upravil, proč, a jak hlasoval.

Dopad na každodenní život občanů

Lidé mohou ovlivnit zákony, které se jich týkají.

Zákony vznikají otevřeněji a srozumitelněji.

Politici nesou větší odpovědnost, protože občané mohou aktivně vstupovat do procesu.

Zvyšuje se důvěra ve stát, protože rozhodování je průhledné a sdílené.