Stát – společný rámec našeho života
Stát — organizované politické společenství s vlastní mocí nad určitou oblastí. Tvoří ho tři klíčové prvky:
Území — jasně vymezený prostor.
Obyvatelstvo — lidé žijící na území.
Státní moc — instituce, které vytvářejí a vymáhají pravidla.
Funkce státu:
Bezpečnostní — ochrana obyvatel.
Právní — tvorba a vymáhání zákonů.
Sociální — podpora slabších, zdravotnictví, školství.
Ekonomická — správa veřejných financí, infrastruktura.
Kulturní — ochrana kulturního dědictví a identity.
🏡 Domov
Domov — místo, kde člověk cítí bezpečí, jistotu a přijetí.
Není to jen fyzický prostor, ale i vztahy, vzpomínky a pocit sounáležitosti.
Domov může být jeden, nebo více; může se měnit během života.
Suverenita — nejvyšší a nezávislá moc státu nad vlastním územím.
Nikdo "nad ním" nerozhoduje.
Stát si sám stanovuje zákony a pravidla.
V mezinárodních vztazích vystupuje jako rovnocenný partner ostatních států.
🪪 Občanství
Občanství — právní svazek mezi člověkem a státem. Zahrnuje:
Práva — např. volit, být volen, získat ochranu státu.
Povinnosti — dodržovat zákony, platit daně.
Identitu — pocit příslušnosti ke společenství.
Rodná zem — stát, na jehož území se člověk narodil.
Je to geografický i kulturní bod začátku života.
Neurčuje automaticky občanství, ale často s ním souvisí.
Vytváří základní kulturní reflexy, jazyk a identitu.
Svoboda — možnost jednat podle vlastní vůle, pokud tím neporušuji práva druhých. Druhy svobod:
Osobní — pohyb, soukromí, tělesná integrita.
Občanské — svoboda projevu, shromažďování, víry.
Politické — účast na správě státu.
Ekonomické — podnikání, nakládání s majetkem.
👨👩👧 Rodina
Rodina — základní sociální jednotka společnosti.
Tvoří ji lidé spjatí příbuzenskými, partnerskými nebo pečovatelskými vazbami.
Je místem výchovy, podpory, bezpečí a předávání hodnot.
Nemá jedinou "správnou" formu — může být tradiční, patchworková, pěstounská, jednorodičovská.
SOUČASNÝ VOLEBNÍ SYSTÉM A JEHO NASTAVENÍ (k zamyšlení, proč to může být jinak)
Tak volby se blíží, strany se předhánějí, korespondenční volby už máme taky. Co to může znamenat nechám na těch, co si rádi přepočítávají hlasy. Ale možná máte otázku, jak to tedy udělat, aby ty volby byly spravedlivé, jednoznačné, ověřitelné, zda ten váš hlas je správně tam, kam jste ho poslali.
Tak za prvé.: Volby jsou nastavené tak, aby jste volili jen strany - politické. Tudíž vždy takovou skupinu "odvážných a chytrých", mnohdy s osobním zájmem se stát "politikem", která vám slibuje to, co chcete slyšet - to co se vám zrovna líbí, co se vás dotýká a vidíte v tom uspokojení vlastních potřeb. Ostatní vás nezajímá. (např. pokud máte svůj byt, nezajímá vás bezdomovec, pokud jste zcela zdrávi nezajímá vás ten, kdo potřebu operaci srdce, pokud jste mladí, nepřemýšlíte, jak to bude ve stáří.
Za druhé: Když už jste prošli tím kolečkem předvolebních slibů a rozhodli jste, komu dáte SVŮJ HLAS, jdete do volební místnosti, kde se prokážete identifikačním dokladem a podepíšete jakousi prezenční listinu. (Zde můžete mrknout, kdo už za tou plentou byl).
Pak dostanete obálku, kde vložíte "plachtu" s názvem strany a jejich představitelů. Pokud jste si vybrali dle svého vkusu, vhodili tu obálku do URNY, tak už nic nemáte v rukou - ani to, koho jste volili, ani to, zda ta vaše obálka nebude vyměněna za jinou. (možná je to pro někoho jen konspirace, ale museli byste prokázat, že se tak neděje, protože lidský faktor je jen lidský faktor).
Za třetí: Po zavření těch volebních místností se volební komise ujímá své práce - zde relativně lze říci, že by problém nemusel býti. Vysypou se urny, rozdělí obálky, spočítají a zanesou se do připravené tabulky. Pak místní komise odesílají elektronicky výsledky těch voleb do vyšších míst. A váš hlas už je jen elektronická tečka, kterou už nemůžete nikdy dohledat a skutečně ověřit, zda byl přiřazen té straně, kterou milujete.
Za čtvrté: Poměrové přepočítávání hlasů vyvolává domněnku, že zde není něco v pořádku. Strany pak tvoří různé koalice, dohadují se, kdo těch hlasů má více a jak se dostat do toho současného parlamentu. A ono jim to vyjde přesně tak, jak chce ten světový řád.
Tím máte na čtyři roky jako voliči utrum, budeme muset strpět to, co ty strany si dali do programu. Ale vlastně na tom vůbec nezáleží, neboť sliby jsou sliby a těmi nikoho nezarmoutíš.
Za páté už jen otázka: Co myslíte, kdyby v té volební místnosti byly urny dvě - jedna pro ANO druhá pro NE a volič by měl tu možnost rozhodnout, kterou stranu - zastupitele chce a kterou nechce, tak by to bylo rozhodně jiné.
Máte k tomu co říci? Napište.
Jak pracuje Občanský parlament:
Pro práci poslanců OP byl sestaven software, který umožňuje podávat návrhy na změnu zákonů, připomínkování a hlasování. Software je unikátní, postavený na volbě ANO - NE. Pokud je návrh zákona nepřípustný, má lobbistický charakter nebo je z hlediska Listiny lidských práv protiprávní, pak je již v rámci návrhu zamítnut. Poslanec může pracovat tzv. home-office a díky jedinečnému přístupu má zodpovědnost hlasovat jen za sebe.
Nová Ústava musí zaručit spravedlnost pro všechny občany, musí být pronárodní a nesmí omezit žádné lidské právo a svobodu. Tvořte společně tuto základní listinu pro všechny občany. Pokud máte zájem o již připravovaný text, napište si o svůj materiál.
