Zaměstnanost, evidence na ÚP a šedá ekonomika: Co vlastně nechceme vidět?

05.02.2026

Český trh práce je plný paradoxů. Firmy hlásí nedostatek lidí, ale tisíce lidí zůstávají v evidenci Úřadu práce. Ekonomika roste, ale zároveň se rozlévá šedá zóna neformálních výdělků. A stát se snaží systém "opravovat" drobnými úpravami, které často míří na symptomy, ne na příčiny.

Možná je čas si přiznat, že problém není v lidech, ale v nastavení celého systému.

Jaký je současný stav?

Evidence na ÚP jako útočiště, ne jako most zpět do práce
Evidence na ÚP jako útočiště, ne jako most zpět do práce

Pro mnoho lidí není Úřad práce startovní čára, ale spíš čekárna. Čekárna na lepší podmínky, na jistotu, na práci, která dává smysl. A někdy i čekárna na to, až se člověk psychicky posbírá.

Důvody, proč lidé zůstávají v evidenci, jsou často hlubší než "nechce se jim pracovat":

práce je fyzicky nebo psychicky neudržitelná

mzdy nepokrývají základní životní náklady

péče o děti nebo rodiče není systémově podpořená

zdravotní limity nejsou vidět na první pohled

pracovní prostředí je toxické nebo nebezpečné

A pak je tu ještě jeden faktor: nedůvěra. Nedůvěra v instituce, v zaměstnavatele, v to, že práce přinese skutečné zlepšení života.

Šedá ekonomika jako tichý ventil systému
Šedá ekonomika jako tichý ventil systému

Šedá ekonomika není jen "nepoctivost". Je to často způsob, jak přežít v systému, který neumí nabídnout flexibilitu, jistotu ani férové podmínky.

Lidé si přivydělávají bokem, protože:

oficiální práce je špatně placená

potřebují kombinovat více zdrojů příjmů

bojí se přijít o dávky

chtějí mít kontrolu nad svým časem

nechtějí se vracet do prostředí, které je vyčerpalo

Šedá ekonomika je tak vlastně symptomem nefunkčního trhu práce. A dokud se nezmění podmínky, bude růst.

Zaměstnavatelé: mezi tlakem a realitou

Firmy často říkají: "Lidi nejsou." Ale realita je složitější.

Lidi jsou. Jen nechtějí pracovat za jakýchkoli podmínek.

Zaměstnavatelé se potýkají s:

nízkou motivací uchazečů, vysokou fluktuací,

tlakem na mzdy, nedostatkem kvalifikací,

rostoucími náklady.

Ale zároveň mnoho firem stále nabízí:

směny, které nejdou skloubit s rodinou

mzdy, které nepokrývají životní náklady

prostředí, kde se lidé necítí bezpečně

minimum podpory pro adaptaci nebo rekvalifikaci

A pak se divíme, že lidé volí jiné cesty.

Co by mohlo být řešením?
Co by mohlo být řešením?

Tady je prostor pro odvahu. Ne kosmetické úpravy, ale systémové změny.

A) Flexibilní práce jako standard, ne výjimka

sdílené úvazky

zkrácené úvazky

práce z domova tam, kde to jde

směny plánované s ohledem na život, ne jen na výrobu

B) Rekvalifikace, které dávají smysl

Ne kurzy "pro kurz", ale skutečné mosty do nových profesí. A hlavně: rekvalifikace, které vycházejí z potenciálu člověka, ne z tabulek.

C) Podpora duševního zdraví jako součást zaměstnanosti

Mnoho lidí není "nezaměstnatelných". Jsou jen vyčerpaní, přetížení, zranění. Psychická odolnost je dnes stejně důležitá jako kvalifikace.

D) Férové mzdy a bezpečné prostředí

Bez toho se šedá ekonomika nikdy nezmenší.

E) Spolupráce mezi státem, firmami a komunitami

Ne papírové partnerství, ale skutečné lokální ekosystémy. Města, školy, firmy, neziskovky — všichni mají část řešení.

A možná nejdůležitější: změnit příběh práce

Dnes je práce často vnímána jako povinnost, tlak, nutnost. Ale práce může být i:

zdroj hrdosti - prostor pro růst - místo, kde se člověk cítí užitečný způsob, jak být součástí komunity.

Pokud chceme, aby lidé pracovali "oficiálně", musíme jim nabídnout víc než jen smlouvu. Musíme jim nabídnout důstojnost, smysl a bezpečí.

Nejde o lenost. Jde o důstojnost. Lidé chtějí pracovat. Ale ne za každou cenu. Pokud chceme snížit nezaměstnanost a šedou ekonomiku, musíme změnit příběh práce:

z povinnosti na smysl, z tlaku na bezpečí, .z nedůvěry na partnerství

A hlavně: musíme přestat lidi trestat za to, že se snaží přežít v systému, který jim často nenabízí reálnou šanci.

Občanský důchod (někdy nazývaný občanská dividenda nebo základní příjem) znamená pravidelnou, nepodmíněnou platbu všem občanům, která pokrývá základní životní potřeby.

Pozitivní efekty

Nárůst kvalitní zaměstnanosti Lidé by si mohli dovolit odmítnout toxické nebo neudržitelné práce. Firmy by musely zlepšit podmínky → vyšší mzdy, flexibilita, bezpečnost.
Návrat lidí s psychickými a zdravotními limity Díky finančnímu polštáři by se mohli vracet postupně, na částečné úvazky.
Více podnikání a mikropodnikání Občanská dividenda snižuje riziko začít podnikat → růst malých služeb, řemesel, kreativních profesí.

Možné výzvy

krátkodobý pokles zájmu o nejhůře placené pozice
tlak na firmy, které stojí na levné práci
nutnost automatizace a inovací v některých sektorech