Stát, úředník, občan

Lidé vytvářejí stát jako svůj vyšší právní celek proto, aby jim sloužil a zabezpečil ty služby, které nižší kolektivní celky nemohou. Proto se lidé stávají dobrovolně občany, vytváří si Ústavu jako nejvyšší základ a oporu. Je to smlouva mezi člověkem a státem, kdy by ji měly obě dvě strany dodržovat, nebo také ze smlouvy vystoupit. Rozumíme tomu tak, že stát je služebníkem, nikoliv svrchovaným otrokářem.

Stát považujeme za součást slova Vlast pouze tehdy, je-li jeho zájem shodný se zájmem rodné země,  budoucnosti i budoucnosti národa.

Práva státu nejsou automatická, ale práva státu jsou práva svobodně mu dána člověkem, kdykoliv svobodně odebratelná zpět, pokud je stát proti člověku zneužije a tím vytvoří nepřátelský vztah mezi člověkem a státem.

"Dá-li člověk své vládě a státu právo zastupovat jeho zem a osobu, neznamená to, že vláda může tento vztah deformovat, zem zaprodat, člověka zotročit a zastoupení zneužít proti jeho zájmům."

 T .G. Masaryk: "Stát je občanská obec, kterou si občané zřizují proto, aby jim sloužila."

Za účelem společné obecní organizace se člověk stane občanem a dobrovolně zaplatí na náklady státní organizace, respektive na náklady občanského zájmu a charakteru určitou částku ze svého příjmu formou daní.

Stát tímto převezme nezbytně nutnou organizace a správu věcí, které si občan přeje od státu zabezpečit. Např. ochranu vlastní země a obyvatel, bezpečnosti a zdraví občana, jeho vzdělání a zabezpečení, atp.

A nyní ten úř(a)edník. Je to osoba, které byla občany svěřena činnost ve prospěch státu a jejich občanů tak, aby se nad nikým nepovyšoval, nebral úplatky, nekorumpoval. Slouží vždy občanům, kteří ho pověřili spravovat svěřené hodnoty. 

A co občan? Už víte? Kdo tvoří hodnoty, kdo platí daně, kdo připravuje budoucnost pro naše drahé potomky?