Kolik stojí politika a proč se někteří do ví tak úporně vrhnou
Celkové náklady za rok 2025:
👉 4,81 až 4,97 miliardy Kč**
Potřebujeme politické strany a jejich financování?
Pro mnohé je to otázka, nad kterou se moc nezamýšlí, a řeknou ANO. Jenže:
Musíme si klást i další otázky. Jednoduché, jednoznačné a zároveň s jednoduchou odpovědí. Možná, že se najdou tací, kteří vám budou tvrdit, že je to demokracie, že bez vedení státu vybranými "zástupci" to prostě nejde, protože svět je velký, dravý a potřebuje své LÍDRY.
A proč se třeba nespojit jako lidé, ne jako politická uskupení?
Proč nepřejít od pyramidového řízení k přímé linii?
Zde máte malou ochutnávku toho, proč se to stále děje dokola a proč změna zatím "není?" možná.
Opravdu je politická strana v moderní demokracii základním nástrojem pro organizaci veřejného života? Ne není. Protože:
- nepotřebujeme financovat někoho, kdo si po "volbách" sedne do lavic jakéhosi "Parlamentu" a rozhoduje čtyři roky s "imunitou" za občany.
- protože politická strana je jen pokračováním linie svých předchůdců, ať si dají jakýkoliv "nádherný" a pro lidi "přítulný" název, budou s malou obměnou pokračovat ve stejném duchu. Výjimky se najdou, ale ti se jaksi nedostanou do popředí a tak mnohdy jejich práce není ani vidět.
- soutěží mezi sebou - nejen v poslaneckých lavicích, ale i na sociálních sítích. Když jim skáčou na jejich profily srdíčka či úsměvné smajlíky, tak se radují a bezhlavě občanům jen "slibují".
- vyřešila snad někdy jakákoliv strana problémy občanů samotných? Bydlení, exekuce, důchod či nezaměstnanost?
- byl snad někdo v celé své historii, kdo by si nenechal "darovat" nějaký ten "zlaťáček" či jiný dáreček?
- a kolikpak stojí jejich financování? Voleb, poslanců, Senátu či Parlamentu?
Diskuse o rozsahu a podobě financování je legitimní součástí demokratické debaty. Patří sem úvahy o efektivitě vynakládaných prostředků, nastavení limitů pro dary, zveřejňování účetnictví i možnostech digitalizace a zjednodušení aparátu. Cílem je vyvážit úspornost s potřebou kvalitní a profesionální správy věcí veřejných. Jenže, děje se tak skutečně. dle informací zatím za rok 2025 nedodalo Zprávu 26 organizací politických či hnutí. (vše je dostupné ►
Debata o budoucnosti politických stran a parlamentu se proto soustředí na jejich modernizaci, otevřenost a větší zapojení občanů, nikoli pouze na otázku jejich existence. Důraz je kladen na transparentnost, etické standardy a dostupnost informací, aby se posílila legitimita demokratických institucí a důvěra ve veřejnou moc. Jednou z možností je Občanský Parlament.
Financování voleb, senátu i poslanecké sněmovny - trochu čísel neuškodí
(jen si prosím sedněte na pořádnou židli)
Politika je často vnímána jako svět slov, debat a rozhodnutí. Méně se ale mluví o tom, co tento svět drží v chodu – o financování. Přitom právě peníze určují, jak transparentně mohou politické strany fungovat, jak nezávislí mohou být poslanci a jak efektivně může pracovat Poslanecká sněmovna jako instituce.
Jak jsou financovány politické strany, poslanci, a poslanecká sněmovna - provoz
Zdroje příjmů
Příspěvky ze státního rozpočtu — hlavní zdroj financování
Příspěvek na úhradu volebních nákladů:►100 Kč za hlas ve volbách do PS při zisku min. 1,5 % hlasů.
►Stálý příspěvek na činnost: nárok od 3 % hlasů; základ 6 mil. Kč + 200 tis. Kč za každé další započaté 0,1 % do 5 %.►Příspěvek na mandát: za každého poslance či senátora (částky se mění zákonem).
Soukromé zdroje — dary, členské příspěvky, příjmy z vlastní činnosti.
►Volební kampaně — vedeny přes transparentní volební účty pod dohledem ÚDHPSH.
🔹 Struktura nákladů (podle Ministerstva financí a dalších institucí)
Celkové rozpočtované výdaje:768 962 000 Kč
– nejvyšší částka v historii sněmovních voleb
Obce (okrskové komise): cca 495 mil. Kč– odměny členů komisí, provoz volebních místností
Tisk a distribuce lístků:přes 100 mil. Kč
Policie ČR: cca 32 mil. Kč
– pohotovostní služby, přesčasy
Český statistický úřad: cca 72 mil. Kč– zpracování výsledků
Plat poslance — odvozen od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře (zákon o platech ústavních činitelů).
Náhrady výdajů — kancelář, asistenti, doprava, ubytování, stravné, cestovní náhrady.
Provoz poslanecké kanceláře — paušální náhrada podle regionu.
Co poslanec neplatí
kancelář v regionu
asistenty (hradí Kancelář PS)
pracovní cesty
Kontrola
Vnitřní kontrolní mechanismy Kanceláře PS
Veřejná kontrola přes zveřejňované náhrady (část dat je veřejná)
Kolik stojí jeden poslanec? (modelový výpočet 2026)
Z rozpočtu kapitoly 302 – Poslanecká sněmovna pro rok 2026 vyplývá:
Celkový rozpočet:1 788 971 437 Kč
Počet poslanců:200
Běžné výdaje (mzdy, provoz, služby):1 652 971 437 Kč
➤ Orientační náklad na jednoho poslance (provoz + aparát + budovy):
Tedy cca 8,9 milionu Kč ročně na jednoho poslance, pokud se rozpočet rozdělí rovnoměrně.
Tento údaj zahrnuje celý provoz Sněmovny, nikoli jen osobní náklady poslance
Senát Parlamentu ČR stojí cca 650–720 milionů Kč ročně podle schváleného rozpočtu v jednotlivých letech. To znamená, že jeden senátor vychází přibližně na 7–8 milionů Kč ročně, pokud se rozpočet rozpočítá rovnoměrně.
Zdroje financování
Státní rozpočet – kapitola Poslanecká sněmovna Tato kapitola zahrnuje:
provoz budov (energie, údržba, bezpečnost)
platy zaměstnanců Kanceláře PS
IT systémy, digitalizaci, archiv
provoz výborů, komisí, zahraničních cest
služby (tlumočení, tisk, legislativní servis)
Kdo hospodaření řídí
Kancelář Poslanecké sněmovny– samostatná organizační složka státu
Rozpočet schvaluje Sněmovna jako celek
Kontrola: NKÚ , interní audit, veřejné rozpočty
1) Celkový rozpočet a čerpání
Schválený a upravený rozpočet po změnách:
Skutečné čerpání: cca 1,54 mld. Kč
(tedy pod limitem, ale více než v roce 2024)
2) Platy a související výdaje
Celkem: cca 802 mil. Kč
Platy zaměstnanců: 272 mil. Kč
Platy představitelů státní moci: 337,9 mil. Kč
Povinné pojistné: 208,9 mil. Kč
Ostatní osobní výdaje: 8,7 mil. Kč
2) Platy a související výdaje
Celkem: cca 802 mil. Kč
Platy zaměstnanců: 272 mil. Kč
Platy představitelů státní moci: 337,9 mil. Kč
Povinné pojistné: 208,9 mil. Kč
Ostatní osobní výdaje: 8,7 mil. Kč
3) Běžné provozní výdaje
Celkem: cca 766 mil. Kč (neinvestiční nákupy a služby) Z toho například:
Nákup materiálu: 46,3 mil. Kč
Drobný dlouhodobý majetek: 34 mil. Kč
Energie (voda, paliva, elektřina): 35,9 mil. Kč
Knihy a informační prostředky: 1,4 mil. Kč
Ochranné pomůcky: 35 tis. Kč
4) Cestovní náklady:
Celkem: cca 14,3 mil. Kč